My wife makes decorated gingerbreads (see her web http://pernicky-fiivi.webnode.cz/ ). And she asked me to make new pastry board for her. These boards are usually made from basswood but I've decided to use beech wood instead.
Some pictures of my wife's gingerbreads.
Making a pastry board is not complicated. Final dimensions are 55x60cm and main part is edge jointed pane. There are also breadboards on both sides, fixed with dowels. Front and back edge boards are screwed and holes are plugged.
I've personalized the board a little bit with inlay and wood burning. She's using violet flower as her "brand", so I made one from plumb veneer. You can see more in Youtube video.
And here is a picture of finished board with some gingerbreads and rolling pin I've also made. That rolling pin enables my wife to make dough flat and exactly the thickness she needs.
Moje manželka vyrábí dekorativní perníčky (viz. její web http://pernicky-fiivi.webnode.cz/ ). Nedávno mě požádala, abych jí vyrobil novou desku na zpracování těsta, to, čemu se běžně říká vál. Dříve se tyto desky většinou vyráběly z lehčích dřev jako je lípa, já jsem se v tomto případě rozhodl použít bukové dřevo. Důvodem bylo to, že buk má uzavřené póry a dá se perfektně vybrousit - na výrobky přicházející do styku s potravinami je skvělý.
Pro ilustraci pár obrázků perníčků, které manželka dělá
Na vlastní desce není nic složitého. Finální rozměr je 55x60cm a základem je spárovka z bukových prken. Obě boční hrany jsou zpevněny dalšími hranolky s léty napříč, ty jsou nasazeny na čepy a zajištěny kolíky. Přední a zadní dorazy jsou přišroubovány a hlavy šrouby zakryty dřevěnými zátkami, takže jsou téměř neviditelné.
Desku jsem manželce trochu vyzdobil. Protože používá fialku jako "obchodní značku", vytvořil jsem inkrustaci květu fialky ze švestkové dýhy a pod něj vypálil nápis Fialka. Trochu podrobněji je postup vidět ve videu na Youtube.
A ještě fotka hotové desky i pár perníčky a válečkem, který jsem ji vyrobil před časem. Ty kroužky na koncích vedou váleček v přesně dané výšce na deskou a výměnou kroužků tak může vyválet těsto na tloušťku jakou potřebuje.
This is last article about this project and it is all about finishing.
To darken the wood I've chosen a method which uses amonia fumes. The amonia reacts with tanins contained in oak wood and produces nice dark colour. This is the reason why oak furniture which is several hundreds years old, has such a dark colour - there is tiny amount of amonia in the atmosphere and the wood reacts with it. But the amount is so small, it takes decades or even centuries. But if you place newly build oak furniture in a closed space with high concentration of amonia fumes, you can achieve the same result during several hours or days.
I've built small "tent" from wooden sticks and polyethylene sheet around my cabinet a placed a plastic bowl with amonia inside.
My amonia water was a little bit old and not so strong as new one, so it took two day to achieve a colour I was aiming for. Then I let it stay outside for a few days to get rid of the smell and placed two coats of Den Braven St. Croix. It is an oil based finish containing linseed oil, tung oil and some other ingredients.
Here are pictures of finished cabinet and also a Youtube video with building process.
Toto je poslední příspěvek k výrobě skříňky na kuchyňské potřeby a bude v něm už jenom povrchová úprava.
Nejdříve jsem celou skříňku načpavkoval, abych dosáhl tmavého, starožitně vypadajícího odstínu. Staletí starý dubový nábytek je údajně tak tmavý proto, že třísloviny obsažené v dubovém dřevě reagují s čpavkem obsaženým v atmosféře a dřevo ztmavne, někdy až dočerna. Ale protože je čpavku v běžné atmosféře velmi málo, trvá tento proces desítky až stovky let. Pokud ovšem nově vyrobený nábytek umístíme do nějakého uzavřeného prostoru naplněného čpavkovými parami, lze podobného efektu dosáhnout v řádu hodin, maximálně dnů.
Skříňku jsem vynesl ven, z několika latěk vytvořil jednoduchou konstrukci a omotal polyethylenovou folií tak, aby se folie nikde skříňky nedotýkala. A pak už jsem jenom dovnitř vložil misku, do které jsem nalil asi dvě deci čpavkové vody koupené v drogerii. A pak už jenom chodil kontrolovat.
Po dvou dnech už se mi odstín docela líbil (měl jsem doma zbytek čpavkové vody už dost dlouho, s čerstvou to jde rychleji), tak jsem rozebral stan z fólie a nechal skříňku pár dní vyvětrat z čpavkového smradu. Na této metodě je zajímavé to, že bělové dřevo se čpavkem nereaguje a zůstane světlé, což je vidět například na dolní ozdobné liště.
No a nakonec jsem nanesl dvě vrstvy oleje St.Croix od Den Braven, namontoval kování a šup se skříňkou na místo určení.
Pár fotek hotové skříňky. A taky jsem zkusil udělat video z výroby, odkaz na Youtube přikládám.
